Zdravotnictví za komunistů - ale bylo zdarma

Bylo zdravotnictví za komunistů zdarma ale nebylo zdarma.

Největším problémem zdravotnictví byla totální neúcta k člověku. Teda pokud jste nebyl privilegovaný a nechodil jste do SANOPZu.

Co to byl SANOPZ?

Sanatorium poštovních zaměstnanců, známé spíš pod zkratkou Sanopz. Mělo to být středostavovské zařízení pro nejširší a nejpotřebnější veřejnost za podpory I. pražské nemocenské pokladny obchodních zřízenců a úředníků. V letech 1950 – 1952 budova sloužila jako žloutenkové oddělení motolské nemocnice a po přestavbě od roku 1955 jako poliklinika Státního sanatoria, určeného pro léčbu prominentních státních a stranických funkcionářů. Až do června roku 1989, kdy se Státní sanatorium odstěhovalo na druhý konec Smíchova do nové budovy Na Homolce, byla perfektně udržovaná.

V naší rodině mámé úžasné zážitky spojené se socialistickym zdravotnistvím. Bydleli jsme na malém městě a naše spádová nemocnice byl 30km od nás. Já jako epileptik a astmatik (diagnoza byla špatné průdušky) jsem dostala záchvat a tak "okamžitě" mě dovézt na pohotovost tam naštěstí byla sanitka tak mě naložili a byl tam řidič a sestra. Pamatuji si jak sestra říkala řidičovi ať vezme bombu. Ten na to řekl, že ji tahat nebude a jeli jsme. Dál už to znám z vyprávění jak jsem po dvaceti kilometrech zmodrala a nemohla dýchat a tak přemyšleli jestli se budou vracet pro bomdu nebo to dojedou. Prý se vraceli do nějaké místní ordinace kde vzali bombu a pokračovali jsme do nemocnice.

Dále si pamatuji jak se tátovi udělalo na výletě zle a nejbližší nemocnice byla Sušice. Bylo to slepé střevo a šel na operaci. Po operaci mu zbyla 40cm jizva a ještě měl problémy s hnisem, takže zůstal měsíc v nemocnici a měl ještě další operaci.

Nebudeme se asi bavit o NEdostatku léků a také kvalita léků.

Už si nepamatuji co to bylo za léky, ale vím, že asi ve 12 letech mě zjistili poškozené játra a ne nebyla to žádná mononukleoza ani nic podobného.

Jinak pokud jste neměli známého doktora, který vám doporučil kolegu a za mírný či větší poplatek v obálce jste se k němu dostali tak jste neměli šanci se léčit. Neříkám vyléčit. To nehrozilo nikdy. Jen se potlačovali přiznaky.

V roce 1989 byla průměrná doba umrtí 68 let a teď je 76 let u mužů, u žen to bylo 75,5 roku a teď je 82 let. A to i přes to, že se do důchodu odchází déle.

A pokud mě někdo bude tvrdit, že se důchodu nedožije tak kecá. Většina lidí se důchodu dožije a kdyby dodržovali zdravou životosprávu tak se ho dožijí i ve zdraví.

Ale protože jsou to hauři pro které je nejdůležitější knedlo, zelo, vepřo a šest piv tak se z nich stávají vepři a pak mají různé nemoci.

Ano za komančů se chodilo hodně na procházky a ven, protože nebylo co jiného dělat. A stejně lidi umírali dříve.

Takže jaký je výsledek.

Ne za rudých svíní nebylo lepší zdravotnictvi.