Za komunistů měl každý kde bydlet - Bydlení za komunistů

No to by bylo hezké, kdyby měl.

Ale jak mě znáte tak každý někde bydlel. Ale to by nebyly rudý svině

Už od roku 1964 se byty rozdělovaly na čtyři kategorie a byty byly na příděl. Ale to že byly na příděl neznamená, že byly zadarmo. Ne hezky se platil nájem a nikdy ten byt nebyl váš. Buď patřil státu, družstvu nebo podniku.

Zajímavá byla volba podnikového bytu.

Pokud jsi bydlel v podnikovém bytě tak pokud by jsi měnil práci tak by jsi o ten byt přišel.

Družstevní byty:

Byty v domech družstva byly vyňaty z přidělovacího práva národních výborů, družstvo nemohlo zrušit nájemní poměr se členem družstva, pokud trvalo jeho členství. Vždy jeden z dědiců měl nárok, aby byl přijat na místo zemřelého člena. Ale aby jsi na ten byt dosáhnout tak jsi musel mít plné bodové konto a klidně čekat 20 let než se postaví byt pro tebe. A to nemluvím o tom, že jsi na stavbu musel pravidelně chodit pracovat. A pak jsi třeba ani ten byt nedostal.

Bydlet v družstevním bylo ovšem v porovnání s bydlením ve „státním“ nákladnější – člen družstva vkládal akontaci a v měsíčním nájmu splácel anuitní splátku úvěru.

Dobová vzpomínka může znít takto: „V družstevním bytě 3+1 jsem v roce 1989 platil nájem bez inkasa 730 Kč, ale ve vedlejším domě, postaveném současně, byly stejné byty, ale státní s nájmem 380 Kč bez inkasa.“

A pro všechny stavby platí jedna věc. Materiál na stavbu se velmi špatně sháněl.

Takže bylo běžné, že v bytě 2+1 bydlely tři generace. Prarodiče, rodiče a děti.

Kvalita staveb byla také příkladná. Neseděli okna dveře. Výtah jezdil někdy v pondělí a někdy ve středu. Zatékání střechou bylo u novostaveb normální.

Hodně materiálu se rozkradlo na soukromou výstavbu. A platilo tu známé heslo: Kdo nekrade, okrádá rodinu.

Kdo chce dneska bydlet v bytě čtvrté kategorie. Chci vás vidět vy hrdinové.

S tím, že jednou za půl roku seženete pytel cementu. A takto si budete moci ten byt upravit.

Kotel na tuhá paliva dostanete po pěti letech.

Já si to myslela.

Rozdělení kategorií bytů:

Jednotnou kategorizaci zavedla vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, v § 4:

• I. kategorie – byty s ústředním (dálkovým) vytápěním a s úplným nebo částečným základním příslušenstvím,

• II. kategorie – byty bez ústředního (dálkového) vytápění a s úplným základním příslušenstvím, a byty se společným základním příslušenstvím, jsou-li ústředně (dálkově) vytápěny

• III. kategorie – byty bez ústředního (dálkového) vytápění a s částečným základním příslušenstvím v bytě pod uzavřením,

• IV. kategorie – byty bez ústředního (dálkového) vytápění a bez základního příslušenství nebo se společným základním příslušenstvím

Základní příslušenství bytu I. a II. kategorie se považovalo za jeho součást, bylo-li přímo v bytě pod uzavřením anebo i mimo byt, avšak ve stejném podlaží a užíval je výhradně jen nájemce.

Rozdělení bytů do kategorií do čtyř kategorií podle rozsahu základního příslušenství a způsobu vytápění pro určení maximální výše nájemného stanovila poté vyhláška ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, a to v § 4:

• I. kategorie: všechny obytné místnosti přímo vytápěny ústředním vytápěním, byt má základní příslušenství

• II. kategorie:

  • a) bez ústředního vytápění a se základním příslušenstvím,

  • b) s ústředním vytápěním a s částečným nebo společným základním příslušenstvím,

• III. kategorie:

  • a) bez ústředního vytápění a s částečným základním příslušenstvím,

  • b) s ústředním vytápěním a bez základního příslušenství.

• IV. kategorie: bez ústředního vytápění a bez základního příslušenství nebo se společným základním příslušenstvím

Maximální základní měsíční nájemné za 1 m² podlahové plochy bytu podle § 5 vyhlášky 176/1993 Sb. činilo v bytě

• I. kategorie 6 Kč

• II. kategorie 4,50 Kč

• III. kategorie 3,50 Kč

• IV. kategorie 2,50 Kč.

Pro „nižší kvalitu bytu“, odstupňovanou různými dalšími parametry (např. elektrifikace, plynofikace, výtah, suterénní a vlhké byty), a podle umístění v části obce, chráněném území aj. pak byla stanovena možnost úpravy základního nájemného v procentech dolů i nahoru.

Tady máte příklad jak se stavělo Bydlení za komunistů.